Dobrý večer dámy, pánové, dnes tato komorní, sympatická galerie hostí fotografie francouzského autora lékaře Reného Garniera. Myslím, že je prvním Francouzem který v prostorách Moravského dívadla vystavuje a navíc fotografie.

Je to přímo symbolické, protože právě Francie jak víme, je kolébkou tohoto vynálezu. Jen připomenu, že se tak stalo v první polovině 19. století, v roce 1839, kdy francouzská vláda dává k dispozíci bezplatně celému světu tento vynález. Od té doby čas pokročil, i když v dějinách umění to není zase až tak dlouhá doba - 172 roků. A fotografie v průběhu svých nedlouhých dějin procházela různými proměnami. Na jedné straně si udržela svou dokumentární hodnotu, ale na straně druhé, fotografové, ve snaze stát se většími umělci, chtěli reálnou podobu svých záběrů co nejvíce přiblížit malířství. A tak se na přelomu 19. a 20. století objevují tzv. ušlechtilé tisky - které přibližovaly fotografii, kresbě, malbě - obrazu. Pojďme dál.Jsme ve 20 letech 20. Století, fotografové se zbavují závislosti na malířství objevují linie, tvar, detail- hledají jiný zajímavý úhel záběru, mění perspektivu i nakloněním fotoaparátu to si do té doby níkdo nedovolil. Začíná éra moderní fotografie. Byla to právě osobnost českého lékaře Drahomíra Josefa Růžíčky žijícího v Americe, který tehdy ovlivnil naši fotografickou scénu.

A právě tento fotografující lékař je vzorem pro MUDr. R. Garniera.

Fotografovat začal René G. před 40 lety, tedy v poměrně mladém věku. Začal jak říká a teď poslouchejte dobře, s fotografií stříbrných solí. Takto nádherně Francouzi nazývají klasickou fotografii. Pokud někdo neví o co jde střibrné soli - halogenidy stříbra - jsou ty nejdůležitější látky cítlivé na světlo. Bez nich by fotografie neexistovala. Jsou základem každé fotografícké emulze. Už v tomto mladém věku vstoupil René do fotografického klubu, který později i vedl. A dokonce měl touhu studovat na filmové fakultě. Nakonec dal přednost medicíně, ale k své dávné lásce - fotografii se po letech opět vrátil.

Pro výstavu v této galerii vybral záběry ze světových metropolí kde fotografoval architekturu, ulice, které ovšem nevidí jako běžný turista, ale objevuje ve stavbách jednoduché kubistické formy, tvary, linie, barvu - pozoruje světlo - stín na povrchu staveb ... jak sám říká hledá duší a daného prostoru.

Atady já už bych dále nechtěla fotografické obrazy rozebírat, protože stojím na straně moudrých pánů, jako byl K. G. Jung, filosof J. Šafařik a jiní,kteří někde shodně říkají, že význam obrazu tedy i fotografie není nikdy ve slovech. Tim jak o ních mluvíme, nebo jak o nich teoretici na výstavách mluvi, můžeme jim mnohdy spiš ublížit. Ale ona je teď taková doba, že výtvarné dílo a se musí verbálně "okecat" .. vysvětlit... Ale tito mouří pánové dále tvrdí a mají zajisté pravdu, že výtvarné dílo chce předevšim vnímavého diváka. Je to možná taková otřepaná věta, ale jinak to být ani nemůže.

A já přeji návštěvníkům této výstavy příjemné zážitky a panu Dr. R. Garnierovi děkujeme za poselství v jeho fotografiích ....

Milena Valušková v Olomouci v Moravskem Divadle 13.5.2010